Uplatňování nároků na náhradu škody či nemajetkové újmy ze škodních událostí

Naše advokátní kancelář je připravena Vám poskytnout právní pomoc a právní zastoupení při uplatňování nároků na náhradu majetkové a nemajetkové újmy způsobené škodními událostmi, a to např. v následujících případech: 

 

1. Odškodňování pracovních úrazů či nemocí z povolání (újmy na zdraví nebo majetku způsobené zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání)

 

Odpovědnost zaměstnavatele za majetkovou (škodu) a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání je jedním z odpovědnostních druhů existujících v rámci širšího institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci. Odpovědnost zaměstnavatele za újmu způsobenou zaměstnanci při pracovních úrazech a nemocech z povolání je odpovědností za výsledek, kdy k založení odpovědnosti není zapotřebí zavinění ze strany zaměstnavatele ani porušení právní povinnosti.

K naplnění skutkové podstaty odpovědnosti zaměstnavatele za majetkovou a nemajetkovou újmu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem nebo nemocí z povolání musí být splněny kumulativně následující předpoklady:

 

a) existence škodní události na straně zaměstnance, tj. utrpění pracovního úrazu nebo zjištění nemoci z povolání

b) vznik škody nebo nemajetkové újmy na straně zaměstnance

c) příčinná souvislost mezi pracovním úrazem nebo nemocí z povolání na straně jedné a vznikem škody nebo nemajetkové újmy na straně zaměstnance na straně druhé.

 

Zaměstnavatel se však může – zcela nebo alespoň zčásti – zprostit odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání (tj. povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu) v zákonem stanovených případech.

Zaměstnavatel je dále – v rámci dalších odpovědnostních druhů – povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům (tzv. obecná odpovědnost), dále rovněž škodu, jež zaměstnanec utrpěl při odvracení škody hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí hrozící životu nebo zdraví a škodu vzniklou zaměstnanci na odložených věcech.

 

2. Škoda způsobená zaměstnancem zaměstnavateli

 

I zaměstnanec odpovídá za škodu způsobenou zaměstnavateli. Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je tzv. subjektivním odpovědnostním právním vztahem; k naplnění skutkové podstaty jednotlivých druhů odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli je totiž vždy zapotřebí prvek zavinění, tzn. zaviněné porušení povinností zaměstnancem. Odpovědnost zaměstnance za škodu je tudíž tzv. odpovědností za zavinění.

Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (jedná se o tzv. obecnou odpovědnost), dále v případě nesplnění povinnosti k odvrácení škody, jakož i v případě odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat či odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.

3. Odškodňování dopravních nehod (újmy na zdraví nebo na majetku způsobené při dopravní nehodě)

 

Ten, jemuž byla v důsledku dopravní nehody způsobena majetková či nemajetková újma, tj. především škoda na zdraví či na věci (majetku) má právo na její náhradu. Nárok na náhradu újmy lze uplatňovat v závislosti na okolnostech a povaze dané dopravní nehody v řízení ve věcech občanskoprávních, správním nebo trestním řízení.

 

4. Škoda způsobená trestným činem

 

Poškozený, tj. ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková nebo nemajetková újma, popř. ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil má nárok vůči pachateli na její náhradu. Poškozeným však není ten, kdo se sice cítí být trestným činem morálně nebo jinak poškozen, avšak vzniklá újma není způsobena zaviněním pachatele nebo její vznik není v příčinné souvislosti s trestným činem.

Jedním z oprávnění poškozeného v trestním řízení je možnost navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obviněném (obžalovanému) povinnost nahradit v penězích škodu nebo nemajetkovou újmu (jež byla poškozenému trestným činem způsobena), popř. vydat bezdůvodné obohacení získané trestným činem (obžalovaným), a to na úkor poškozeného.

Poškozený je oprávněn nárok na náhradu škody nebo majetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení uplatňovat i mimo rámec trestního řízení, a to v rámci řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě v řízení před jiným příslušným orgánem, a to např. v případě, kdy soud odkáže (s celým nebo částí uplatněného nároku) poškozeného na řízení ve věcech občanskoprávních, popřípadě na řízení před jiným příslušným orgánem.

 

5. Nároky cestujících v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letu

 

Ve smyslu evropské legislativy, resp. legislativy práva Evropské unie cestující mají v případě, kdy k jejich tíži dojde k odepření nástupu na palubu, zrušení letu nebo tzv. významnému zpoždění letu, nárok – při splnění stanovených podmínek – na poskytnutí pomoci a náhrady ze strany příslušného leteckého dopravce. Jedná se např. o nárok na náhradu pořizovací ceny letenky či přesměrování za srovnatelných dopravních podmínek na jejich cílové místo určení, stravu a občerstvení v rozsahu přiměřeném čekací době, ubytování v hotelu, pokud se pobyt na jednu noc nebo více nocí stane nezbytným, přepravu mezi letištěm a místem ubytování, jakož i náhradu škody stanovenou paušální částkou v závislosti na délce letu.

 

K bližším podmínkám uplatňování jednotlivých nároků na odškodnění, popř. i v kontextu Vašich škodních událostí, jakož i k dalším souvisejícím záležitostem, nás neváhejte kontaktovat.